Lesní dráhy Kolštejn
Úvod
Mapy
Co předcházelo
Vznik a provoz
Dráha Kolštejn
Dráha Františkov
Co následovalo
Dráhy v Koutech
Dráha Bohdíkov
Odkazy
r e k l a m a
Archivace.
kvalitně.cz
Stolařství Holý
 Plány dalšího rozvoje 
   Na obou úzkorozchodkách bylo vybudováno 21 km tratí, dalších 9 km projektovaných tras bylo připraveno ve spodní stavbě. Některé úseky snad mohly být využity dočasně před I. světovou válkou. Nelze nepřipomenout, že "doba rozkvětu" trvala velmi krátce, nějakých deset let po roce 1900.
   Na Kolštejnské trati byly navrženy dvě nové odbočky, jedna by vedla zpět souběžně s hlavní tratí a posléze původní odbočkou do vyšších poloh Černavy. Druhá odbočka byla plánována na opačnou stranu směrem k jihu na Volskou louku, kde se drážka měla spojit s s novou tratí vycházející s Františkovské dráhy.
   Rozsáhlejší prodlužování mělo nastat i na drážce Františkov. Přípravné práce nejvíce pokročily na odbočce k vrcholu Kuliště, která měla velkým oblokem ve stráních obcházet Josefovou a vést k Volské louce, kde by se spojila s tratí od Hrázové boudy. Dále bylo připravováno prodloužení hlavní trati od hájovny Josefová, pokračovaní se měla dočkat i přísuvná trať nad svážnicí, jak směrem k Alojsovu s další spojkou na Volskou louku, tak opačným směrem k hlavní trati od Josefové.
 Zpracování dřeva 
   Z překladišť lesních drah pokračoval náklad dřeva dál údolím Branné normálně rozchodnou železnicí, tyto vlaky však příliš daleko jet nemusely. Část suroviny odebíraly papírny v Jindřichově, většina však mířila na pilu do Hanušovic. Původně rovněž ve vlastnictví Lichtenštejnů byla pila od r. 1900 rozšířena, vybavena parním strojem a dosáhla tak značnou zpracovatelskou kapacitu. K manipulaci navíc zde sloužila drážka o stejném rozchodu jako lesní železnice. Délka kolejí činila 1 800 m a pohon osmi vozů se dál zčásti lidskou, zčásti koňskou silou.
    Podél jindřichovské papírny dál jezdí vlaky místní dráhy, zato uvnitř železničního oblouku, kterým se trať připojuje na hanušovické nádraží nejsou po objektu pily ani stopy. Její plocha i s okolím byla určena pro stavbu menšího sídliště.
 Úpadek a zánik tratí 
   Po I. světové válce těžba dřeva a množství přepravy nestačily ekonomickému využití obou tratí. Negativní dopad na výnosnost dopravy měly vysoké přepravní tarify na krátkou vzdálenost následnou dopravou ČSD do Hanušovic a Jindřichova a projevilo se tak, že blízko místa těžby chybí zpracování dřeva.
   Za těchto okolností se nedalo očekávat, že trať ustojí hospodářskou krizi 30. let. Nejprve ustal provoz na lesní železnici v údolí Polomského potoka a zčásti pokračoval jen na branenské úzkokolejce. Někdy po roce 1935 byl traťový svršek snesen a železný materiál odprodán. Nejrůznější pozůstatky tratí, třeba kotouče josefovské svážnice, ale zůstávaly na místě ještě desítky let po ukončení provozu. Dopravě dřeva začaly sloužit zpevněné cesty, vybudované zhruba v trasách hlavních tratí a také směrem na Černou stráň.
mapka rozvoje tratí
připravuje :   Jan Tomášek
[CNW:Counter]