|
|
|
|
|
| Kromě obou lesních železnic se dřevo sváželo současně i po dvou lesních cestách, které doplňovaly systém kolejové dopravy. Každou lesní dráhu doplňovala ještě jedna lesní cesta - či spíše lesní silnice a vlastně tak tvořila třetí větev u každé železnice. V případě dráhy Františkov se tato lesní silnice připojovala k odbočné trati železnice pod Černou stráň - a pravděpodobně tato lesní cesta neměla jiný účel než svoz dřeva. Poněkud jiná situace byla v případě lesní dráhy Kolštejn. Zde lesní silnice vycházela prakticky už od překládkové rampy mezi Kolštejnem a hájovnou Banjaluka - ovšem po krátké vzdálenosti se oddělovala od lesní železnice a říčky Bordy - a u hájovny se stáčela do bočního údolí. Lesní silnice měla v tomto případě větší význam než jenom svoz dřeva - neboť se jednalo o starou vozovou cestu k Zadnímu Alojzovu a do Josefové a ještě dál ke skalám s názvem Vozka. |
|
|
|
|
| Zadní Alojzov |
|
|
|
|
| Kdo se vydá z bývalého Kolštejna po staré cestě k horám, dojde k místům, kde je několik obrovských balvanů. Jsou opršelé, zvětralé trvalou nepřízní horského povětří, většinou ukryté v mraku. To místo se jmenuje Vozka a ze všech okolních vrcholů je daleko nejponuřejší. V prvním poválečném létě roku 1945 ještě stoupal dým s horských samot a lesk břidlicových střech jakoby ukazoval zboudilcům směr k lidským obydlím, ale pocestní by se asi přijetí nedočkali. Tak nějak začíná novela Zánik samoty Berhof. |
|
|
|
|
|
| Ale zpět k vlastním železnicím. Na obou úzkorozchodkách bylo vybudováno 21 km tratí, dalších 9 km
projektovaných tras bylo připraveno ve spodní stavbě. Některé úseky snad mohly být využity dočasně před I. světovou válkou.
Nelze nepřipomenout, že "doba rozkvětu" trvala velmi krátce, nějakých deset let po roce 1900. |
|
| Na Kolštejnské trati byly navrženy dvě nové odbočky, jedna by vedla zpět souběžně s hlavní
tratí a posléze původní odbočkou do vyšších poloh Černavy.
Druhá odbočka byla plánována na opačnou stranu směrem k jihu na Volskou louku, kde se drážka měla spojit s
s novou tratí vycházející s Františkovské dráhy. |
|
| Rozsáhlejší prodlužování mělo nastat i na drážce Františkov.
Přípravné práce nejvíce pokročily na odbočce k vrcholu Kuliště, která měla velkým oblokem ve stráních obcházet Josefovou
a vést k Volské louce, kde by se spojila s tratí od Hrázové boudy.
Dále bylo připravováno prodloužení hlavní trati od hájovny Josefová, pokračovaní se měla dočkat i přísuvná trať nad svážnicí,
jak směrem k Alojsovu s další spojkou na Volskou louku, tak opačným směrem k hlavní trati od Josefové. |
|
|
|
|
| Z překladišť lesních drah pokračoval náklad dřeva dál údolím Branné normálně rozchodnou
železnicí, tyto vlaky však příliš daleko jet nemusely. Část suroviny odebíraly papírny v Jindřichově,
většina však mířila na pilu do Hanušovic. Původně rovněž ve vlastnictví
Lichtenštejnů byla pila od r. 1900 rozšířena, vybavena parním strojem a dosáhla tak značnou zpracovatelskou kapacitu.
K manipulaci navíc zde sloužila drážka o stejném rozchodu jako lesní železnice. Délka kolejí činila 1 800 m a pohon osmi vozů se dál zčásti lidskou, zčásti koňskou silou.
|
|
|
Podél jindřichovské papírny dál jezdí vlaky místní dráhy, zato uvnitř železničního oblouku,
kterým se trať připojuje na hanušovické nádraží nejsou po objektu pily ani stopy.
Její plocha i s okolím byla určena pro stavbu menšího sídliště. |
|
|
|
|
| Po I. světové válce těžba dřeva a množství přepravy nestačily ekonomickému využití obou tratí.
Negativní dopad na výnosnost dopravy měly vysoké přepravní tarify na krátkou vzdálenost následnou dopravou ČSD
do Hanušovic a Jindřichova a projevilo se tak, že blízko místa těžby chybí zpracování dřeva. |
|
| Za těchto okolností se nedalo očekávat, že trať ustojí hospodářskou krizi 30. let. Nejprve ustal provoz na lesní železnici v údolí Polomského potoka a zčásti pokračoval jen na branenské úzkokolejce. Někdy po roce 1935 byl traťový svršek snesen a železný materiál odprodán. Nejrůznější pozůstatky tratí, třeba kotouče josefovské svážnice, ale zůstávaly na místě ještě desítky let po ukončení provozu. Dopravě dřeva začaly sloužit zpevněné cesty, vybudované zhruba v trasách hlavních tratí a také směrem na Černou stráň. |
|
|
 | |
|
| mapka rozvoje tratí | |
|
| | |
|
