|
|
|
|
Lesní dráhy v Kolštejně a Františkově
na panství Hanušovice
knížete Jana II. z Liechtensteinu | |
| |
|
|
|
|
| Na pomezí Moravy a Slezska leží městečko Branná, dříve Kolštejn.
Starší jméno se užívá alespoň pro hrad a zámek, splývající v jeden celek, který pozdější částí směřuje k náměstí,
zatímco hradní zřícenina ční ze skalnatého ostrohu proti svahům Jeseníků.
I opačná strana kolštejnského vrchu je strmá, ne však natolik, aby se tady nedalo stavět.
Střechy jednotlivých domů stoupají vzhůru k městské zástavbě, završené baňatou věží kostela.
|
|
| Může se zdát, že celé to kopcovité nakupení městečka patří k místům,
která jsou schopna dobře odolávat času. A už lze postřehnout i vliv, jaký má turisticky přitažlivá horská poloha,
fasády občas zasvítí novou barvou, ale jinak se spíš mění jednotlivosti.
Ani na starých fotografiích nemusí být hned nápadné podstatnější změny.
Podrobnější zkoumání ale prozradí, co třeba ubylo ve stráni domků.
Chybí i budova, která vystupovala z návrší na protější straně než zámek.
Sotva by se dalo čekat, že na místě panelových domů stával mohutný špýchar, snad největší na Moravě.
Celkově vzniká dojem bohaté minulosti Kolštejna. |
|
| Výmluvný je už název, v původním znění Goldenstein (Zlatý kámen),
který poukazuje na příznivé geologické podmínky, za kterých v podloží krystalických vápenců
během metamorfózy vznikly polymetály.
Kovově zní i jméno přilehlé obce, zvané
Mosazné hamry. Spíše než nálezy kovů však Kolštejn
proslul dolováním grafitu, v místní provenienci se
jednalo o vločkový grafit, uplatňovaný ve slévárenství,
význam měla i těžba vápence.
|
|
| K překonávání tuhých zim sloužilo další přírodní bohatství,
které poskytovaly hluboké lesy pod Keprníkem.
Pro zvyšující spotřebu dřeva,
užívaného ať už jako zdroj tepla, nebo jako stavební materiál, bylo třeba nalézt způsob jak usnadnit
přepravu ze vzdálených a nepřístupných míst.
Jako nejvýhodnější se nabízelo využit vydatnosti horských toků v době jarního tání a dřevo plavit.
|
|
| V roce 1888 byla v údolí říčky
Branná zprovozněna železnice, která pokračovala přes
Ramzovské sedlo do Frývaldova (Jeseníku) a v Kolštejně
byla otevřena železniční stanice. S dráhou nastoupil dovoz ostravského černého uhlí, což mělo nepříznivý vliv na
výrobu dřevěného uhlí v milířích, současně se však otevřela cesta pro vývoz dřeva.
Pro dřevařskou produkci to ovšem znamenalo změnu zaměření na otop směrem
k poptávce po delších kusech pro stavebnictví a výstavbu a údržbu železničních tratí.
|
|
| Vodní plávka těmto požadavkům nevyhovovala už svou sezónností a
při nedostatku pevných cest se
nemohla příliš uplatnit ani formanská doprava.
Lichtenštejnský lesní úřad v Hanušovicích situaci řešil radikálně a nechal vybudovat dvě úzkorozchodné lesní dráhy.
Obě vycházely z hlavního do bočních údolí podél levostranných přítoků Branné.
Drážky se staly v Českých zemích raritou využitím úvratí k zmírňování stoupání v horském terénu.
Svému prostředí odpovídal i pohon, který obstarávala koňská síla a gravitace. |
|
| K prosazení tohoto záměru bylo zřejmě určují,
že se mohl uskutečnit v režii jednoho z
nejvýznamnějších vlastníků pozemků v zemi, jakým byli Lichtenštejnové.
Rozvoj svých panství se jako vzdělaný technik a národohospodář významně ovlivňoval
vládnoucí představitel rodu kníže Jan II. zvaný "Dobrotivý".
Přímou účast knížete na plánování lesní dráhy však asi předpokládat nelze,
reálnější je už možnost osobního iniciování, nebo alespoň schválení projektu.
|
|
| Přes hospodářský význam lesů spravovaných z Hanušovic,
daný již jejich rozlohou kolem 30 km2,
svůj vliv měla zároveň skutečnost, že Lichtenštejnové sídlili úplně jinde.
Samotný Kolštejn se už nijak zvlášť nerozvíjel, bylo zde sídlo panství,
ale v polovině 19. stol. po přesunu kompetencí na státní správu do Starého Města
lichtenštejnské instituce už měly pouze hospodářský charakter.
Velkostatek však po čase přesídlil do Rudy nad Moravou
a do konce století se neudržela ani lesní správa přemístěná do Hanušovic.
|
|
| Vznik republiky se projevil až s jistým zpožděním v r. 1926,
kdy je zestátněna hospodářská půda v držení Lichtenštejnů, kteří touto dobou prodávají i zámek Kolštejn.
V posloupnosti jeho majitelů pak zřetelně vynikají dobou trvání vlastnictví, která o něco přesáhla tři století. |
| |
| |
|
