|
|
|
|
|
Překladiště Banjaluka  | |
| |
|
Asi nejjednodušeji se dá k bývalé lesní dráze dostat od nádraží proti proudu Branné.
Návrší Kolštejna vystřídá lesnatá stráň, ve které potom zmizí i trať směřující k Ramzovskému sedlu.
Kousek za nadjezdem se objeví prostranství s hájovnou
Banjaluka. Tady stále stojí 83 m dlouhá překládková rampa, odkud vycházela úzkorozchodná dráha k Hrázové boudě (Dammbaude, "Dembauda") pod Keprníkem. Spojení s veřejnou železní zajišťovala
normálně rozchodná vlečka o délce 420 m. Výstavba proběhla roku 1889,
jak nadále připomíná i nápis v opěrné zdi snesené vlečky (asi 50 m za mostem), provoz začal o rok později.
Neobvyklý název hájovny pochází z doby, kdy zde byli ubytováni dělníci z Jugoslávie. |
|
|
|
Trať vedla souběžně s říčkou, minula mlýn "Čerťák" a myslivnu Splav, která měla pro lichtenštejnské lesnictví nemalý význam,
neboť byla sídlem vrchního zemského rady pro Moravu Hansfelda, autoritou střihu Františeka Josefa. |
|
|
|
Než se železnice vnořila do lesnatého údolí Klepáčského potoka, nadešla loukami ještě několik stavení - i tady můžeme nalézt hájovnu, původně zvanou
Kalinova, nyní u Chromka. Okolí drážky po té co vstoupila do lesa může působit poněkud fádně, jedinou změnu představovaly přechody z
jednoho břehu potoka na druhý, k čemuž sloužily mostky z železných nosníků. Jen občasnými průhledy vytěženými úseky lesa však můžeme zjistit, že jsme již v pořádných kopcích.
|
|
Úvrať s odbočkou pod Černavu | |
| |
|
Podobně jako u sesterské úzkokolejky z Františkova i na této trati
pod Keprníkem se uplatnila úvrať. Ta začínala v km 3.4, kdy drážka velkým obloukem - dnes už nezachovaným - měnila směr.
Toto řešení bylo dost neobvyklé, běžnější by bylo využít druhou úvrať. Současně se v těchto místech dráha větvila, neboť trať v úvrati nebyla kuse ukončena, ale pokračovala jako vedlejší pod Černavu
- kde končila u kapličky u Dobré (či Svaté) vody - zatímco hlavní trať odbočovala a směřovala ve stráni nad potokem k Hrázové boudě. |
|
|
|
Jediné přístřeší v údolí potoka poskytovala Hrázová bouda, ze které dnes zůstaly jen základy a
dráha tady byla ve svém km 5,8 ukončena skladištěm dřeva. Nemělo se však tak stát natrvalo, neboť byl již připraven terén
pro další pokračování. Dnešní hráz, která dala zaniklému stavení název navazuje na starší vodní díla, vzniklá ještě v
dobách, kdy se na Branné plavilo dříví. Od Dembaudy se taky lze dobře dostat na těleso trati, která vedla oproti dnešní silnici víc pod strání.
|
|
|
|
| |
|
| mapka současného stavu tratí | |
|
| | |
| |
| |
|